Královská zahrada
Zahrada byla založena v roce 1534, za vlády krále Ferdinanda I. Habsburského. Byla stavěna podle italských vzorů a také většina rostlin byla italského nebo středomořského původu. Jelikož v Českých zemích byly okrasné zahrady renesančního typu dosud neznámé, byli péčí o rostliny pověřeni zahradníci z jižní a západní Evropy. Po celé 16. století zahrada úspěšně rostla a byla obohacena o různé druhy zahradní architektury – Letohrádek královny Anny, Zpívající fontánu, Velkou míčovnu, skleník, oranžerii, fíkovnu, lví dvůr a další. Na počátku 18. století došlo k barokizaci zahrady, z tohoto období se zachovala řada plastik z dílny M. B. Brauna. Koncem 18. století se uskutečnila postupná přeměna zahrady v anglický park a v 19. století byla většina ovocných stromů nahrazena okrasnými.
Prostřednictvím Královské zahrady se České země mohly seznámit s celou řadou exotických rostlin a živočichů. Mnoho z nich, například tulipány či jedlé kaštany, bylo v té době v Čechách zcela neznámých. Od 16. století se zde pěstovaly citróny a pomeranče, později byl zřízen oddíl fíkovníků a v 1. polovině 18. století se v zahradních sklenících pěstovaly i ananasy. V bažantnici a ve lvím dvoře bylo možno se již ve 2. polovině 16. století seznámit s tak exotickými zvířaty jako byli papoušci, pštrosi, levharti, lvi či tygři. Iniciátorem těchto chovů byl císař Rudolf II.
Jižní zahrady - Rajská, Na Valech, Hartigovská
Jižní zahrady se rozkládají pod jižní frontou Pražského hradu. Dělí se na dvě části, někdejší Rajskou zahradu a na ní navazující zahradu Na Valech, nově k nim byla přiřazena i tzv. Hartigovská zahrada. První malá zahrada zde vznikla patrně již v 16. století, za panování císaře Ferdinanda I. Habsburského. Ve 20. letech 18. století byla v souvislosti s korunovací Karla VI. obnovena ve francouzském stylu. V 19. století byla zahrada upravena ve stylu anglického parku a počátkem 20. století se dalších úprav zahrady ujal architekt J. Plečnik. Ten na přání prezidenta Masaryka a jeho dcery Alice obě zahrady definitivně sjednotil.
Mezi dominantní architektonické prvky Rajské zahrady patří vstupní brána, monumentální schodiště v celé šíři zahrady, obří mísa a vyhlídková terasa s kruhovým pavilonem. Zahradě Na Valech vévodí bazén s fontánou, tzv. Malá vyhlídka (belvedér), Půlkruhová terasa, pavilon Bellevue s Herkulovou kašnou a tzv. Slavatův obelisk stojící v místě, kam údajně dopadli defenestrovaní místodržící v roce 1618.
Z Rajské zahrady i zahrady Na Valech je nádherný panoramatický výhled na Malou Stranu, Staré Město i nedaleký Petřín.
Zahrada Na Baště
Zahrada byla založena v roce 1929 podle návrhu arch. J. Plečnika. Tvoří ji dvě části, IV. nádvoří a samotná zahrada. Z nádvoří se do zahrady vstupuje architektonicky zajímavým schodištěm. Zahrada sama má charakter japonských zahrad a celkový dojem je dotvářen některými architektonickými prvky - zbytky zdiva středověké bašty, lávkou s balustrádou k Prašnému mostu a schody do horního Jeleního příkopu. Název zahrady připomíná starší středověká opevnění na severozápadní straně Pražského hradu. Přístup do zahrady je od Prašného mostu kolem severního křídla Hradu nad Horním Jelením příkopem nebo opačným směrem z Hradčanského náměstí.
Zahrada Na terase Jízdárny
Zahrada byla vybudována v letech 1950 - 1956 na střeše garáží a autodílen Kanceláře prezidenta republiky. Její barokní úpravu navrhl architekt Pavel Janák. Přístup k terase vede malým průchodem v budově Jízdárny nebo kolem budovy Jízdárny přes Jízdárenský dvůr.
Horní a Dolní Jelení příkop
Jelení příkop je v podstatě údolí potoka Brusnice. Jeho hlavním posláním bylo chránit Pražský hrad na severní straně. Až do poloviny 18. století byl využíván k chovu vysoké zvěře. V 70. letech 18. století byla na místě dřevěného Prašného mostu nasypána kamenná hráz a tím byl příkop rozdělen na Horní Jelení příkop a Dolní Jelení příkop. V roce 2002 byl slavnostně otevřen tunel, který obě části příkopu opět propojil. Dnes je tedy možno procházet celým Jelením příkopem. Z Klárova se podél Chotkovy ulice dostaneme do dolního Jeleního příkopu, dále trasa pokračuje podél Brusnice až k valu Prašného mostu a po průchodu více než osmdesát metrů dlouhým tunelem se dostaneme do horní části Jeleního příkopu až k takzvané bažantnici a k severní bráně Pražského hradu.
Na severním okraji Horního Jeleního příkopu roste staletá lípa, pod níž sedával prezident Masaryk. Architekt Plečnik tuto lípu obkroužil tzv. Masarykovou vyhlídkou, ze které je nezvyklý pohled na areál Hradu, hradčanské paláce i na Petřín.