Gotický královský hrad Zvíkov se nachází nad soutokem Otavy a Vltavy. Byl založen za krále Přemysla Otakara I. ve 13. století. Prvními purkrabími hradu byli Konrád a Vlček. Po nich nastoupil na dlouhá léta purkrabí Hirzo, který postavil velkolepý reprezentační královský palác. Přistavěl také západní křídlo při Hlízové věži a trojboké nádvoří. Na stavbě se podílela stavební huť, která stavěla také hrad v Písku. Zvíkov byl místem důležitých politických porad. V roce 1446 zde jednal Oldřich z Rožmberka s Alešem ze Šternberka o vydání krále Ladislava císařem Fridrichem. Roku 1452 král Ladislav ujistil Jindřicha z Rožmberka, že nevyplatí Zvíkov ze zástavy, dokud by on nebo jeho bratři Jan a Jošt z Rožmberka ještě žili. Období Švamberků bylo velkým přínosem hradu. Hrad se stal sídlem vrchnosti a žilo se zde pestrým životem. Zvíkov v té době pomalu ztrácel význam nedobytného hradu. V 16. století byl hrad renesančně přestaven a jeho podoba se přiblížila k renesančnímu zámku. Roku 1751 však zasáhl Zvíkov velký požár, který zničil skoro všechny hospodářské budovy a Zvíkov se postupně měnil na zříceninu. V první polovině 19. století chátrání pokračovalo a hrad zachránil až kníže Karel Schwarzenberk v letech 1840 – 1844. Dal opravit Hlízovou věž, která je nejstarší z celého panství. Postupně pak opravoval královský palác. Hrad Zvíkov byl majetkem Schwanzerberků až do roku 1948 a od roku 1950 je hrad státním majetkem. Dominantou hradu je věž Hláska, která je vysoká 32 metrů a pochází ze 70. let 13. století. Z pozoruhodných interiérů lze upozornit především na klenutý prostor v přízemí Hlízové věže se střílnami, nad ním v patře tzv. Korunní síň, v níž snad byly přechodně uloženy korunovační klenoty. Těsně při Hlízové věži je přístupna tzv. Svatební síň. PobočkyStálá expoziceOtevírací doba IV., X. So, Ne V., IX. 9.30-16.30 mimo Po VI.-VIII. 9.00-17.30 mimo Po Vstupné