KELTSKÉ OPPIDUM STRADONICE

V posledních dvou stoletích před přelomem letopočtu se na vrchu nad Berounkou na ploše 90,3 ha rozkládalo jedno z největších keltských oppid celé střední Evropy. Keltové, kteří zde žili měli ve svých rukou velkou moc a bohatství, žili uvnitř mohutného opevněného hradiště. Obchodovali s okolními hradišti i antickými kupci, kteří přiváželi sladké víno, vonné masti a líčidla, bronzové nádobí nebo otroky. Chod hradiště zajišťoval velký počet zručných řemeslníků, dodávajících místním stradinickým obyvatelům šperky, jemné látky, malovanou keramiku, honosné zbraně, pestrobarevné skleněné korálky či mince.

Roku 1877 došlo na Hradišti k náhodnému nalezu 200 ks zlatých keltských mincí, což rozpoutalo zlatou horečku. Každý chtěl zbohatnout, tak vypuklo neřízené drancování lokality, nalezené zlato se rozvilo, ostatní předměty rozprodaly. Pro archeologii to znamenalo velkou ztrátu.
K prvnímu vědeckému výzkumu lokality došlo na počátku 20. století, archeology vedl profesor J.L.Píč. Nalezené předměty jsou dnes významnou součástí sbírky Národního muzea a dalších významných muzeí.
K druhému významnému systematickému zkoumání došlo roku 1929 pod vedením Albína Stockého (za zájmu a podpory prezidenta T.G.Masaryka).
Ke třetímu průzkumu došlo v roce 1981 při výkopu plynovodu. Záchranný archeologický tým Aleny Rybové a Petra Drdy zde objevil přes 300 sídlištních objektů, zachytil část dvorcové zástavby a doložil dvě brány. Pokračoval i letecký průzkum terénu.
V 90. letech min. století došlo na území, ačkoliv nyní už památkově chraněném, k dalšímu vykrádání tzv. hledači pokladů (pomocí detektorů kovů).
Na další vědecký výzkum se čeká.

DOSTUPNOST

Vzdálenost vzdušnou čarou 800 m z centra Nižboru jižním směrem.

• Vlakem: žst. Nižbor (trať č. 174), vzdálenost 2,9 km.
• Pěšky: NS Keltského oppida Stradonice.
• Na kole: cyklostezka č. 0050 Po stopách českých králů
• Autem: parkování v obci Stradonice nebo Nižbor.

Zdroj informací: Informační centrum keltské kultury, Zámëk Nižbor