KOLÍNSKÝ ZÁMEK

Negarantovaná informace
Adresa:280 02 Kolín 1
Telefon:+420 321 712 021 (informační centrum)
Mobil:+420 774 138 197 (informační centrum)
Email:mic@mukolin.cz
WWW:http://www.mukolin.cz/cz/navstevnik/kultur...
GPS:50°1'45,247"N, 15°11'57,632"E
Pro detail klikni (ortofotomapa)
Zobrazení na mapě

Kolínský zámek představuje mimořádně složitý architektonický útvar, jehož podoba odráží řadu proměn tohoto místa od středověku po současnost. Areál zámku obsahuje vzájemně provázanou směs budov od gotických přes renesanční a barokní až po průmyslové stavby 19. a 20. století. Přes řadu necitlivých zásahů je celý areál - byť dnes ve velmi zanedbaném stavu - jedinečnou a v našem památkovém fondu nezastupitelnou památkou s velkým potenciálem pro budoucí kultivované využití.

HISTORIE

Vlastní dějiny zámku se započaly v roce 1437, kdy v těsném sousedství městského opevnění zahájil husitský hejtman a kněz Bedřich ze Strážnice stavbu nevelkého hradku, nazvaného "Lapis refugií" (Kámen útočiště). Pozdně goticky hrádek se stal střediskem Bedřichova panství, které bylo vytvořeno převážně ze zabraných statků cisterciáckého kláštera s Sedlci a církevního majetku dalších okolních měst. Pravděpodobně v roce 1458 takto vzniklé panství od Bedřicha ze Strážnice získal český král Jiří z Poděbrad. Po něm je roku 1471 zdědili jeho synové, z nichž Hynek z Minsterberka v roce 1477 panství včetně hradu prodal uherskému králi Matyáši Korvínovi a o 10 let později panství vykoupil Vladislav Jagellonský a připojil jej k majetku české královské komory.

Na přelomu 15. a 16. století proběhla rozsáhlá goticko-renesanční přestavba se založením rozsáhlého předhradí. V té době je zde nepřímo doložena činnost známého královského stavitele Benedikta Reita.
Roku 1556 se hrad stal sídlem zástavního držitele Karla ze Žerotína. V té době byly zahájeny vrcholně renesanční úpravy, které měly rezidenci přizpůsobit zvyšujícím se nárokům na pohodlné bydlení. Přestavba pokračovala i po Karlově smrti v roce 1560.
Roku 1591 působení Žerotínů v Kolíně bylo ukončeno a podstatná část panství připadla rozhodnutím Rudolfa II zpět královské komoře. Zámek přestal být panskou rezidencí a sloužil jako hospodářská a správní budova.
V roce 1628 došlo k administrativnímu spojení panství kolínského a poděbradského. Za třicetileté války zde několikrát pobývala vojska, která zde napáchala mnoho škod.
Až do první poloviny 19. století byl zámek v neutěšeném stavu, proběhlo zde několik necitlivých úprav areálu.
Roku 1826 byl zámek se zbytkem panství prodán podnikateli Václavu Veithovi. v letech 1843-44 došlo vlivem stavby železnice k dalším necitlivým úpravám zámku.
V roce 1898 se zámek stal majetkem společnosti Zámecký pivovar a došlo k dalším přestavbám pro účely průmyslového využití a k dalšímu narušování historické hodnoty zámku docházelo i později.
Teprve v 90. letech 20. století byla zahájena postupná rekonstrukce těžce narušených a zchátralých budov, jejich záchrany a návratu zpět do života města.

ZDROJ INFORMACÍ: Informační panel Kolínský zámek, autoři textu Jaroslav Pejša a Vladimír Rišlink