HISTORIE
Zámecký komplex leží na trojúhelném ostrohu protáhlého návrší severovýchodně od historického jádra města. Skládá se ze dvou částí - z Horního zámku a mladšího, tzv. Dolního zámku. Jeho dnešní podoba je výsledkem složitého stavebního vývoje.
Na místě zámku stál hrad patrně již ve 13. století, první písemnou zmínku o něm nacházíme z roku 1372. Stopy nejstarší stavební fáze se dochovaly ve zdivu sklepů. K dílčím úpravám objektu došlo patrně několikrát v průběhu 14. a 15. století. Na konci 15. století nechal Jan ze Žerotína vybudovat druhou linii hradeb, která se částečně dochovala v základech Dolního zámku. Vedle průjezdu Dolního zámku je druhotně vsazena kamenná deska s aliančním erbem Jana ze Žerotína a jeho druhé ženy Machny, která nepřímo datuje stavbu hradeb do let 1475 - 1480.
Při opravách zámku byly náhodně objeveny v novější zazdívce čtyři arkádové sloupy, které jsou důkazem dílčích renesančních úprav gotické stavby, prováděných Žerotíny na počátku 16. století. K zásadní přestavbě hradu v dvoupatrový renesanční zámek došlo až v 60. a 70. letech 16. století za nového majitele panství Baltazara Švajnice z Pilmsdorfu a jeho syna Jana. Na stavbě se podle archivních dokladů podíleli italští zedničtí mistři a kameníci, někteří trvale usazení ve Fulneku. Další, ještě v podstatě renesanční úpravy zámku byly prováděny na počátku 17. století za Skrbenských z Hříště, posledních nekatolických pánů na Fulneku. Nový majitel, Václav Bruntálský z Vrbna, získal panství po konfiskaci v roce 1622. V relativně pro Fulnek klidných válečných letech 1628 - 1633 prováděl úpravy svého sídla. Nechal přistavět nižší třetí patro zámku a nově vyřešil komunikaci mezi zámeckými podlažími vybudováním hranolové schodišťové věže. Ve čtyřicátých letech 17. století drželi Fulnek Švédové, kteří měli na zámku až do roku 1650 velkou vojenskou posádku. Po jejich odchodu, v letech 1653-1655, bylo modernizováno opevnění zámku, který tak získal charakter raně barokní pevnosti s dvojitou hradbou se zastřešenými rondely ve vnějším obvodu hrazení. Při hradbách byly postupně přistavovány konírny a hospodářské budovy. Zámek samotný si ještě v 18. století zachoval svůj renesanční vzhled čtykřídlého kastelu s nízkými nárožními věžicemi, atikou a raně barokní věží. V roce 1801 vypukl v zámku rozsáhlý požár, který se rozšířil i na město. Po něm byly v objektu provedeny zásadní stavební úpravy podle projektu
arch. ing. Jana Mihatsche, knížecího lichtenštejnského stavitele v Krnově, které pokračovaly až do roku 1824 a určily jeho dnešní podobu. Jedná se o severojižně orientovaný dvoutraktový hranol podélné dispozice na přibližně obdélném půdoryse. Stavba má čtyři nadzemní podlaží s vysokým, jen částečně zapuštěným suterénem. Hlavní, západní fasáda je mírně zalomená, mimo osu se nad ní tyčí hranolová věž s raně barokní bání. V krajině se pohledově nejvýrazněji uplatňují východní a severní fasáda. Na nároží těchto dvou fasád byla původně pětiúhelná barokní bašta, kolem ní byl přistavěn empírový pilířový portikus s patrovou terasou. Fasády byly upraveny na počátku 19. století, jsou jednoduše členěny lisénovými rámci a okny v hladkých šambránách. Budova je kryta mansardovou střechou s vikýři. V uspořádání interiéru se projevuje složitá stavební historie objektu - v suterénu se dochovaly ve východním traktu velké prostory s renesančními klenbami, v severní části traktu byl při stavebně-historickém průzkumu nalezen zlomek gotické klenby a ostění gotického portálu. V přízemí je dokumentována pozdně renesanční a barokní fáze vývoje objektu, ve východním traktu se dochovaly půvabné lunetové klenby se štukovým dekorem. Patra jsou plochostropá, jejich vzhled odpovídá baroku, část prostor byla upravena po požáru v roce 1801.
Níže pod hlavní zámeckou budovou stojí tzv. Dolní zámek. Byl budován od poloviny 18. století na místě opevnění, po požáru byl v roce 1803 obnoven a upraven na byty a kanceláře vrchnostenských úředníků a hospodářské prostory. Jedná se o rozsáhlou podélnou, mírně zalomenou jednotraktovou budovu s mansardovou střechou, na severovýchodní straně s krátkým příčným křídlem s hlavním vjezdem do areálu. Průčelí, otočené k městu, rytmicky člení válcové baštové rondely s helmicemi, obdobné rondely jsou i na nárožích příčného křídla.
PŘÍSTUPNOST
Zámek je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti.
DOSTUPNOST- Vzdálenost vzdušnou čarou: 300 m z centra Fulneku.
- Vlakem: vlaková stanice Fulnek, vzdálenost 800 m.
- Pěšky: po modré TZ z centra.
- Na kole: nejbližší cyklostezka č.6131.
- Autem: po místních komunikacích, ulice Masarykova a Zámecká.
ZDROJ INFORMACÍ: www.ic-fulnek.cz
|
|